Hostely ve Lvově

Skvělý hostel v centru.Kuchyne velmi dobrá včetně společenské místnosti.Personal skvělý. Výtah součástí.Neudelate chybu .

Lokalita blízko centra, vlastní koupelna, nízká cena, možnost nechat si tam zavazadla i po check-outu, personál

Během svých letních ukrajinských eskapád jsem se odvážil ubytovat v tomto hostelu až koncem září, prakticky už po turistické sezóně (je na hlavním historickém námětí – Rynku, které je podobně busy speciálně v létě jako např. Staroměstské náměstí v Praze), a byl jsem mile překvapen, že hostel není rychlovarnou konvicí v návalu současného overturismu nebo možná je, kdyby nebyla válka. Takto je to, resp. na konci září to bylo místo, kde se v přejezdu přes Lviv zastavovali hlavně místní mladší lidé … ale zároveň zde bylo i několik - tak jak je to nyní v kontextu válečných událostí na Ukrajině obvyklé - těch zvolivších si Lviv jako svůj nový domov či dočasný domov, s nimiž bylo možné prolomit rychle komunikační vlny a necítit se jen jako v turistické přespávárně vysokého mezinárodně hostelového standardu a v tomto standardu i prakticky provozované. Ubytování za zaplacenou cenu vlastně nikde jinde nepředstavitelné … nejkomfortnější standard odpovídající nejposlednějším trendům v interiéru hostelů s přímým přístupem na balkón z největšího pokoje s přímým výhledem na hlavní historické náměstí a k tomuto vedoucí autentické dřevěné schody vyšlapané od předminulého století nesčetnými generacemi lidí různých jazyků obývajícím skrze tyto věky Lviv - v domě s nejvyšší památkovou ochranou … s průchodem do tradičního vnitroblokového dvora s pavlačemi a svým životem – ještě stále existujícím a nezabitým – triviálním rychloturismem, jenž přežívající autentickou krásu vnitřních prostor domů tvořících nejstarší část Lvova a života v nich brzy usmrtí.

Historická budova na historickém Soborném náměstí, až duchovně-existencionální záležitost, o víkendech modlitební zpěv z řeckokatolického kostela přes ulici – míjející procesí s padlými k Lyčakivskému vojenskému pohřebišti, bohužel ne jen o sobotách a nedělích – exponující černopasažérství nás středo a západo-evropanů beroucích jako samozřejmost desetitisíce padlých místních mužů a žen za to, že si v EU můžeme bezstarostně chodit na pivo a žít své, ve světle tohoto zmíněného, poněkud povrchní rozhazovačné životy, aniž bychom si uvědomovali na jak velký krvavý dluh placený i přímo obyvateli Lvova to děláme. Historické centrum, ale už poza turisty zničeným okolím Rynku-náměstí s radnicí – přímo „u Koně“ (pomník krále Данилa, 1201-64) - meeting pointu schůzek .. a randíček místních. Přes dvůr zadní trakt Fakulty architektury – historické budovy též tím, že v ní byl vězněn básník a národní buditel-revolucionář Ivan Franko … už civilní běžný život města včetně studenty či místními lidmi frekventovaných kaváren (my favourite – až co-workingová Coda naproti FA). Hned vedle tržiště s jídlem, oblečením a též suvenýry v dobré ceně. Vedle historický dům vevnitř předělaný na menší několikaposchoďový shopping mall se značkovými obchody s elegantním ale ne úplně předraženým supermarketem v podzemí. Zastávka expresbusu A3 na hlavní bus nádraží (tj. to druhé-jiné než je to u železničního nádraží), tram č. 8 - za nejbližšími rohy. Moderní nedávno otevřený hostel, super jak na krátkodobé přespání, tak i na „zaseknutí se“ – když na déle než měsíc, tak se slevou. Tj., tak jak nyní za války běžné – 20-30ci/e hledající nový či dočasný domov ve Lvově a není tak těžké i pro člověka z vně prolomit bariéry, jen přejít rychle z turistického módu na ten neanglický zdejší.

Skvělé ubytování, blízko centra. Čisto.